Posted in Všechno
Ochutnávání neboli degustace vína není pouhá zábava, ale velké umění. Smyslem degustace vína je smyslová analýza vína, poznání a vyhodnocení jeho charakteru a kvality. Podíváme se zde na základy, díky kterým si budete moci degustovat víno sami doma.
Asi každí ví, že teplota vína velice dramaticky ovlivňuje jeho výslednou chuť. Podíváme se tedy podrobněji, proč je tomu tak.
V povědomí většiny lidí je, že se víno podává při pokojové teplotě. To je částečně pravda, ovšem pokojovou teplotou se rozumí teplota 16-18°C! Kysličník uhličitý mění svůj tlak v závislosti na teplotě. Při vyšších teplotách je cítit jistá perlivost, při nízkých nemusí být vůbec znát. Kyselost u vína je vnímána intenzivněji s klesající teplotou. Pozor je třeba dbát také na obsažený alkohol. Alkohol se s přibývající teplotou odpařuje stále intenzivněji. Již při teplotě nad 20°C se stává dominantní. Nesmíme zapomenout ani na hořkost/slanost nápoje. Intenzita hořké a slané chutí se zvyšuje s klesající teplotou. Na závěr třísloviny, které hrají velkou roli hlavně v červených vínech. Třísloviny mají při teplotě nad 22°C ostrý, pálivý charakter. Pod 12°C se naopak stávají nepříjemně výraznými a tvrdými.
Víno doporučujeme předchladit o 2°C níže, než plánujeme podávat. Víno se rychle ohřeje po nalití do sklenky právě zhruba o 2°C. Další možností je předchladit sklenky, ale to bývá nepraktické.
Platí základní pravidla, že šumivá vína se podávají při teplotě 6 až 8°C, bílá vína při teplotě 10 až 12°C a červená při teplotě 16 až 19°C. Vhodná teplota vína bývá uvedena přímo na víně. Pokud je jiná, než zde uvedená, pak se řiďte teplotou uvedenou na etiketě.
1. Kategorie nebo odrůda
2. Ročník – od mladších ke starším
3. Obsah cukru (od suchých ke sladším)
Výběr správné sklenky je velmi důležitý, pro dobré aroma i chuť v ústech. Ideální volbou je tulipánová sklenka (uprostřed) s dlouhou stopkou.
Tulipánový tvar umožňuje správné uvolňování vonných látek vína, díky čemuž si můžeme užít intenzivní a bohaté spektrum vůní.
Výjimkou jsou červená vína burgundského typu, ke kterým se spíše hodí sklenky balónové (vlevo) a vína šumivá, které nejvíce vyniknou ve sklence typu flétna (vpravo; udržuje dlouhodobé perlení).
Všechny 3 typy mají dlouhou stopku, díky čemuž nedochází k zahřívání vína vlivem držení.
Na degustaci bychom měli být připraveni. Tedy víno vychlazené na správnou teplotu, neměli bychom si před degustací zapálit cigaretu či doutník nebo třeba ostré jídlo s feferonkami není zrovna ideální před degustací vína. K pití vynecháme jakékoliv výrazné aromatické nápoje, jako je třeba káva. Měli bychom se cítit dobře, být v dobrém zdravotním stavu. Vzhledem k tomu, že většinu chuti ve skutečnosti vnímáme nosem (jazyk rozezná jen 5 druhů chutí), si víno s plným nosem řádně nevychutnáme.
Nejdříve víno zkoumáme pohledem, zda není kalné, jestli neobsahuje nečistoty. Dobré víno by mělo být čisté, čiré. Pokud už jsme si víno dostatečně prohlédli, přecházíme k přivonění. Ponoříme nos do sklenky a přivoníme si. Přivoníme si vždy u vnitřní hrany sklenky nikoliv uprostřed. Uprostřed se uvolňuje alkohol a nás zajímají aromatické látky u kraje sklenky. Pokud se nám zdá, že víno málo voní, tak s vínem ve sklence lehce zatočíme, čímž dojde k uvolnění aromatických látek a znovu si přivoníme. Pokud nám víno voní, jistě jsme dostali chuť ho ochutnat. V tom nám nic nebrání, tak se do toho dáme. Ochutnáme víno, trochu ho proválíme v ústech, vnímáme jakými tóny se projevuje. Můžeme cítit celé spektrum tónů, různé ovocné tóny, bylinky, zkušenější rozeznají způsob zpracování vína. Po polknutí vína přichází tzv. dochuť, kdy se nám na jazyku ohřívají zbytky vína a chuťové tóny se mění.
Porovnáváme-li mezi sebou více vín, je důležité každé víno zapít vodou a pomáhá také zakousnout trochu bílého chleba, který napomůže k neutralizaci chuti v ústech.
zdroj: vineco.cz